Jáchym Novotný (1986) je absolventem Konzervatoře Jana Deyla, kde pod vedením prof. Ondřeje Štochla a později prof. Jiřího Lukeše vystudoval skladbu soudobé vážné hudby. Jeho tvorba je hluboce zakořeněna v dialogu s těmi, kteří prošlapali cestu před ním – od minimalismu Steva Reicha, jemuž věnoval svou absolventskou práci, až po duchovní hloubku svých učitelů.

 Jeho umělecká identita je triptych: než se plně oddal hudbě, ovládl řemeslo reprodukční grafiky a polygrafie, a již více než deset let pod vedením sochařky Magdalény Mézlové oživuje hmotu v řezbářské dílně. Dnes tvoří pod značkou Lichošlap – v prostoru, kde se zvuk, slovo a obraz slévají v jeden celek, ovlivněný unikátní perspektivou života se zdravotním handicapem.

 Narodil se v Teplicích, ale srdcem i dospíváním patří Praze a Loužnici na Železnobrodsku. Vyrůstal v inspirativním prostředí mezi knihami a hudbou; jeho matka, vychovatelka na internátu pro nevidomé a později učitelka, mu otevřela svět empatie, zatímco otec, fagotista a pedagog, do něj vložil smysl pro rytmus.

 Od dětství Jáchym tříbil své vnímání u klavíru Petra Bazaly i v dramatických kroužcích a ateliéru Vlastimila Elšíka. Důležitou součástí jeho světa je jeho sestra Táňa – zahradnice a milovnice koní, jejíž sepětí s přírodou a klid čajových obřadů tvoří protiváhu k jeho vlastnímu uměleckému hledání.

▲

 Od čtyř let provází Jáchyma vrozená myopatie, vzácné onemocnění, které s sebou nese svalovou slabost a postupné bariéry. Dětství prožil v rytmu ozdravných pobytů v Janských Lázních, které pro něj byly první školou samostatnosti i setkání s vrstevníky.

 Handicap v jeho životě nefunguje jako omezení, ale jako specifický filtr – jiná optika, která mu dovoluje vidět svět v pomalejším, soustředěnějším tempu. Navzdory fyzickým výzvám si Jáchym uchovává nezávislost a odhodlání, které čerpá z pravidelné rehabilitace i naděje, kterou přináší moderní výzkum v oblasti genové terapie

 Po základní škole Jáchyma lákal svět vizuální komunikace. Na Střední odborné škole polygrafické v Praze a později na Univerzitě Pardubice pronikl do technické alchymie tisku a grafické disciplíny. Ačkoliv ho zdravotní stav v roce 2011 donutil toto studium opustit, získaná preciznost a cit pro detail se staly základním kamenem jeho pozdější výtvarné i hudební práce. Hudba, o které si dříve myslel, že mu zůstane zapovězena, se právě v tomto zlomovém bodě stala jeho hlavním posláním.

▲

 Rok 2011 přinesl zásadní stabilitu v podobě práce v advokátní kanceláři Mašek advokáti s.r.o. Administrativní zázemí a nová přátelství mu poskytly svobodu věnovat se naplno kompozici. Jeho talent brzy potvrdilo ocenění za skladbu „Jak dělat podobiznu ptáka“ a pravidelná účast na kompozičních kurzech, které mu otevřely dveře k profesionální umělecké dráze.

 Studium na konzervatoři bylo obdobím hlubokého citového probuzení. Jáchym zde našel spřízněnou komunitu a pod vlivem poválečné avantgardy začal formovat svůj vlastní, nezaměnitelný hlas. Paralelně s tím se stal klíčovou tváří kurzů PostFest v rámci kroměřížského festivalu Forfest. Pod vedením manželů Vaculovičových zde měl čest spolupracovat s osobnostmi jako Pavel Zemek-Novák, Jakob Ullmann či Peter Graham, kteří mu pomohli vybrousit jeho skladatelský rukopis.

▲

 Ve své tvorbě Jáchym zkoumá intimní dialog mezi zvukem a slovem. Spolupracuje s renomovanými tělesy jako Konvergence či Ensemble Terrible a své skladby představuje na festivalech jako Music Olomouc.

 Jeho představivost však nekončí u not; v literární rovině aktuálně pracuje na pohádce Kočka a Pták a noří se do stínů novely Lichošlap. Ve své domácí dílně pak vdechuje život dřevu – pod jeho rukama vznikají loutky, reliéfy i drobné šperky. Ať už nanáší šelakovou polituru nebo šije šaty pro své loutky, každé gesto je oslavou řemesla a hmatatelným důkazem života prožívaného skrze smysly.