přehrát 🔊 info
════════════
Jáchym Novotný
O krásách světa
Já slepý byl když platil stráži,
bych v bráně čekal podnos sluhy,
jak slepec hráči los když vráží,
pak na nos se mu lepí dluhy.
Jen bos, však slepý přes chaluhy
jsem šel, noc trávil v kupce sena.
On k ránu na zeď kouskem tuhy
tu slepě čmárá pod písmena.
Jsou básníci co slepě káží
o lásce, prosí za výsluhy,
však nikdy nejdou za kuráží
být oddaně té ženě druhý.
Jet bez sedla i bez ostruhy
a konečně i prostý věna,
jak student v riflích, láskou tuhý
tu slepě čmárá pod písmena.
Dáno prý co je na tiráži,
jen slepec nedá na neduhy.
Dle tiráže se knihy draží,
však tiráží jsou různé druhy.
On slepě hraje u výztuhy
Karlova mostu Beethovena,
ten co jak děcko kreslil Kruhy
tu slepě čmárá pod písmena.
Když jenom šeď tu místo duhy
spatříš a slyšíš: „bůh je žena!“
Pak kámen hoď, řka: „To ten druhý
tu slepě čmárá pod písmena.“
