════════════
Jáchym Novotný
U lavičky
Rychle letí ptáci nad krajem,
sotva vzhlédneš, sletí celou zem.
Než-li stihneš napočítat pět,
rozletí se v celý širý svět.
Pomiň letu ptáku na nebi,
přiviň zemi, jež nám velebí.
Vzpomínku na svoje hejno chraň,
neteskni, jen u nás chvíli staň. —
Úvozem i lesní pěšinou
bloudím z jitra mlžnou krajinou.
V kraji lesa mechem stín se mih‘,
pírko bělostné jsem sobě zdvih‘.
Srdce plné radosti já měl,
ptáčka však už více neviděl.
Zbyla jenom píseň, tryskajíc
vůní břidlice a pryskyřic.