V podzimu zima dospěla;
stromy jsou jíním stříbřené.
Zpívejme také zvesela,
jak pěnkav z lesa libý zvuk
zaznívá do zavátých luk
i k vodě ledy zamčené.
Ty strmé stráně zalil klid,
Jizera tok svůj zmírnila;
v bohu se jitří všechen lid
a chvátá zpěvem radosti
přát matce z boží milosti,
by šťastně dítě povila.
Ba i ti vrabci za vraty,
stromům když oblek vnutí sníh,
teď pějí jitřní roráty.
Až mlhy rozplynou se zas;
mráz prostoupí ten zimní čas,
pak advent vynoří se z nich.
Přejme všem lidem lásky hrst
a dětem radost z života
a zvěři v zimě teplou srst.
Poutníkům zasněžených cest
pak přejme pohostinnost měst.
Ať šťastně píseň kolotá.