EN

At oakwood’s edge

where fields and fragrance meet,

Where shimmering sun

bejewels the ghostly mist,

The grasshoppers, by morning dew-drops kissed,

Seek mossy mists to shun the searing heat.

A bunting pipes a plaintive, pearly lay,

The babbling brook in shallow duet flows,

A rainbow-revel where the water glows,

For pearls of which a dreaming faerie’d pray.

In sudden surge, the world seeks leafy screen,

I climb and crave what heart alone can hold,

While pollen-powder veils the stones in gold.

Sated with shadows,

in that scent-drenched scene,

An ancient root—my faithful, gnarled throne—

Would speak of spells that leave the soul alone.

CS

V lem doubravy,

kde šeřík s polem splývá

a slunce třpyt

je skvostem bledé mlze,

kojivši z jitra žízeň v rosné slze,

teď v mechu hejno kobylek se skrývá.

I tklivou píseň jarem strnad zpívá.

Na duet bystřina sním v mělké struze

lahodně hraje měníc svůj part v duze

za perly o nichž luzná víla snívá.

mžikem vše hledá úkryt v náhlém spěchu

výš stoupám hledu po tom srdce touží

jen kámen slunný zvolna halí pyl

syt stínů

a těch bluzných vůní v dechu

mě starý kohát křeslem věrně slouží

co smysly mámí hned bych vyslovil.

Upon Vidoule Hill

Vidoule