HARBOUR > WRITINGS > A BUTTERFLY

════════════
Jáchym Novotný

 A Butterfly 

════════════

EN


As I was walking home from work,

I saw a butterfly.

It was sitting on a low wall in front of the park,

it had no wings,

and tears were streaming down its face.


I took pity on it,

and lent it my coat.

A worn coat,—

an elegant coat,—

a coat that was soaked through with sweat.


Perhaps, in the early morning,

it sat on a petal,

drinking sweet nectar,

who knows.


Fate can be divined from petals,

as is the custom.

And there, instead of a petal,

you pluck a wing.


Perhaps, however, he merely

hung his wings on a coat rack overnight,

just as one hangs up a coat.


I should have told him

where to find a flower,—

a beautiful flower,—

a blooming flower.—


I thought he was looking for wings,

yet he was weeping

over my sweat-soaked coat.

Over a coat that wandered the world.

Over an empty coat.


That butterfly did not fly this way in vain.

It flew so that we might understand,

so that we might know,

so that we might love.

CS


Když jsem šel domů z práce,

uviděl jsem motýla.

Seděl na zídce před parkem,

neměl křídla

a slzy stékaly po jeho tváři.


Slitoval jsem se

a půjčil mu svůj kabát.

Obnošený kabát,—

elegantní kabát,—

kabát, který byl propocený k pláči.

 

Možná, že nad ránem

seděl na okvětním lístku,

pil sladký nektar,

kdo ví.


Osud lze věštit z okvětí,

jak se to tak dělává.

A tu místo lístku

křídlo vytrhneš.


Možná však jenom křídla

odložil přes noc na věšák,

jako odkládá se kabát.


Měl jsem mu poradit

kde najde květinu,—

překrásnou květinu,—

rozkvetlou květinu.—


Myslel jsem, že hledá křídla,

přitom plakal

nad mým propoceným kabátem.

Nad kabátem, který se toulal světem.

Nad prázdným kabátem.


Ten motýl neletěl tudy nadarmo.

Letěl, abychom mohli pochopit,

abychom mohli vědět,

abychom mohli milovat.

Lookout Point A Butterfly

This poem was written for our company newsletter.