V podzimu zima dospěla;

stromy jsou jíním stříbřené.

Zpívejme také zvesela,

jak pěnkav z lesa libý zvuk

zaznívá do zavátých luk

i k vodě ledy zamčené.

Ty strmé stráně zalil klid,

Jizera tok svůj zmírnila;

v bohu se jitří všechen lid

a chvátá zpěvem radosti

přát matce z boží milosti,

by šťastně dítě povila.

Ba i ti vrabci za vraty,

stromům když oblek vnutí sníh,

teď pějí jitřní roráty.

Až mlhy rozplynou se zas;

mráz prostoupí ten zimní čas,

pak advent vynoří se z nich.

Přejme všem lidem lásky hrst

a dětem radost z života

a zvěři v zimě teplou srst.

Poutníkům zasněžených cest

pak přejme pohostinnost měst.

Ať šťastně píseň kolotá.