EN

– Yesterday I bought a jar of honey. –

– I bought it at an electrical store. –

– I bought it and brought it home, –

– at home I sat down at the table and pondered –

– about things that came

while the bees were gathering honey –

– about the sorrows of many

and the beauty of everyday days. –

– The days pass one by one

and the simple soul nestles against the rose, –

– and the rose gives him drink

from its thorny stem, –

– until he is all soaked with water

like a sponge after rain. –

– When he is unsure,

he lacks all self-confidence. –

– When someone stands in his way, –

– he silently walks around them. –

– When it is haymaking, –

– he likes to join the mowers to help, –

– but he does not have enough strength

to reach the end of the meadow. –

– When the sun sets,

they all walk together in silence, –

– until someone

begins to sing the evening song. –

– He, the simple soul,

follows them quietly and reflects –

– on things that came

while the bees were gathering honey –

– on the sorrows of many

and the beauty of everyday days. –

– The days pass one by one

and the simple soul nestles against the rose, –

– the rose nestles against the simple soul

and both sit in silence, –

– until the simple soul

begins to sing the evening song. –

– God help those

who are in need. –

CS

– Včera jsem koupil sklenici medu. –

– Koupil jsem ji v elektrických potřebách. –

– Koupil a přinesl domů, –

– doma sedl jsem si ke stolu a přemítal –

– O věcech co přišly,

když včely med sbíraly –

– o strastech mnoha lidí

i o krásách všedních dnů. –

– Dny míjí jeden po druhém

a bloud se tulí k růži –

– a růže mu dává pít

ze svého trnového stonku, –

– až je celý nasátý vodou

jak houba po dešti. –

– Když si není jistý,

postrádá všechnu sebedůvěru. –

– Když se mu někdo postaví do cesty, –

– mlčky ho obejde. –

– Když je senoseč, –

– rád se přidá k sekáčům, aby pomohl, –

– ale nemá dost sil,

aby došel konce louky. –

– Když slunce zapadá,

jdou všichni mlčky pospolu, –

– až někdo

počne zpívat píseň večera. –

– On, bloud,

jde v tichosti za nimi a přemítá –

– o věcech co přišly,

když včely sbírali med –

– o strastech mnoha lidí

i o krásách všedních dnů. –

– Dny míjí jeden po druhém

a bloud se tulí k růži, –

– růže se tulí k bloudovi

a oba mlčky sedí, –

– až bloud

počne zpívat píseň večera. –

– Pomáhej pánbůh,

těm kdož to potřebují. –

The Simple Soul

Bloud